Historie

Od historie do současnosti

Historie obce Hostišová

Jak dokládají archeologické nálezy z doby před historické, byla krajina v okolí dnešní obce Hostišová osídlena ve všech údobích od starší doby kamenné. Paleolitické nálezy pocházejí časově z doby asi 10 000 let p. n. I. První písemně doložený nález kamenného mlatu pochází z roku 1913. Byl nalezen naším občanem Janem Konečným, rolníkem z Hostišové č. p. 3 na jeho pozemku „Na Záhumenicích". Nachází se nyní v muzeu v Holešově.
V dávných dobách si stavěl člověk svá obydlí nad zemí, na stromech nebo kůlech, jako ochranu před vlkem, zvěří i nepřítelem. Bylo-li staveb několik, vzniklo nákolí. Oheň udržovali dnem i nocí na zemi. Odtud patrně pochází i název polní trati „Náklí". Pozoruhodné je, že v lesní sprašné podzolové půdě jsou místa tří až pěti kruhů černé země v průměru pěti metrů, patrné to pozůstatky stálých ohnišť nebo pálení milířů dávnými obyvateli naší obce.
Osada Hostišová byla poprvé písemně zaznamenána při převodu tvrze a panství Količína, k níž patřila, z Petra z Kravař a Markvarta ze Šternberka na Zdeňka a Ješka Lukovského ze Šternberka v roce 1397. Lacek ze Šternberka dává zapsat do pozemských desek Hostišovou a Lechotice v roce 1446 Mikšovi z Milčan. Roku 1481 Jan Důň ze Žákovic a Markéta z Žákovic převedli obě osady Albrechtovi st. ze Šternberka, který je natrvalo připojil k holešovskému panství. Tereziánský katastr ji rovněž zachycuje jako součást uvedeného panství. Tento stav trvá až do roku 1848.
Název obce se poprvé připomíná roku 1397 v podobě Hosstyssowa Lhota. Postupem času se na spojení Lhota zapomnělo. Se změnami pravopisu v 15. století se roku 1446 psala nejprve Hosstissow, později roku 1464 Hossczissow.
O původu obce se zachovalo ústním podáním: Na kopci Strážná kdysi stával hrad. Za husitských válek pán hradu prchl a zanechal majetek třinácti poddaným. Ti se o majetek rozdělili a založili ves se 13 podsedy. Jméno obce nazvali po svém bývalém pánovi, který se jmenoval Hostiš. Podle tehdejších zákonů směli své pozemky obdělávat bez odvádění daně a desátků po určitou lhůtu, pojmenovali tak svoji osadu Hostišová Lhota.
V roce 1760 byli obyvateli podsedků tito poddaní: Josef Hálla, Pavel Valenta, Václav Šesták, Kristián Běněk, Jan Ochotský, Jan Chmelař, Bartoň Krejčí, Jura Krystinek, Václav Janošík, Jan Konečný, Martin Šesták, Martin Konečný a Martin Halla.

Fojtství zakoupil v roce 1747 od vrchnosti Bartoloměj Krejčí za 120 zlatých. Protože ves leží stranou silnice, nebylo na fojtství šenku. Proto pivo, robotou dovezené, bylo čerpáno po domech. V senoseči pak pořadě. Roku 1797 byl fojtem podsedník Tomáš Dovrtěl č. 15. Podsedník platil 800 zlatých výkupného z roboty.
Stará pečeť z roku 1699 měla ve znaku vinný hrozen a nápis: Peczet obeczní diediny Hostassové anno 1699.        
Pečeť z roku 1913 měla ve znaku výjev: Navštívení p. Marie a opis: Představenstvo obce Hostišové.
Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo ve zdejší obci zemědělství, proto bylo započato kácení lesů, kterými byla Hostišová obklopena. Vyklučená lesní půda byla přeměňována v pole. V roce 1870 - 1872 se kácel a kopal les „Trnovec" o výměře 250 měřic. Každý si mohl vykopat kolik chtěl. K zaknihování polí došlo až v roce 1923 a jedna míra stála 400 korun. Kopali tam i občané ze Sazovic a Mysločovic. V roce 1900 se kopal les „Vesník" a v roce 1945 les Jarníky".
Zemědělské přebytky z rostlinné i živočišné výroby vozili sedláci kravskými nebo koňskými potahy do tehdejšího okresního města, 15 km vzdáleného Holešova. Hostišová tehdy náležela pod hejtmanství holešovské. Zdejší rolníci šli vždy pokrokem vyspělých zemědělských obcí v okolí.
Když roku 1858 průkopník zemědělského pokroku František Skopalík ze Záhlinic uskutečnil ve své obci scelování pozemků, začali se v Hostišové rolníci o scelování rovněž zajímat. Tuto myšlenku uspíšil ještě Moravský zemský zákon o scelování pozemků ze dne 13. února 1884. V roce 1910 byla již 29 majiteli pozemků ( z celkového počtu 54) podána žádost c. k. zemské komisi pro agrární operace v Brně o provedení scelování pozemků. Žádosti bylo 16. července 1910 vyhověno. Scelování bylo započato v roce 1913 na ploše 263 ha za účasti všech 54 majitelů. Scelování pokračovalo do roku 1914, kdy bylo na 4 roky přerušeno. Po skončení I. světové války se pokračovalo se scelováním polí v Hostišové a bylo ukončeno v roce 1920.
V roce 1934 byl do obce zaveden elektrický proud. Rozšiřováním výroby u fy Baťa ve Zlíně nacházela většina obyvatel obce zaměstnání v tomto podniku. Také zemědělci se svými produkty nyní dojížděli na trh do Zlína. Vznikem politického okresu Zlín byla k němu přiřazena i Hostišová.
Po osvobození dochází ke změně celkové politické orientace ve státě i ve státní správě a samosprávě. V květnu 1945 byl založen Národní výbor. Po roce 1948 byla nastoupena cesta socializace vesnice. Také hostišovští zemědělci zahájili proces socializace zemědělství mezi prvními na Gottwaldovsku. V roce 1950 bylo založeno JZD a již v roce 1952 mohla být realizována hospodářskotechnická úprava půdy za sloučení ve větší parcely. V následujících letech vybudovalo zdejší JZD kravín, vepřín, silážní jámy, dílny a garáže. Po sloučení s okolními družstvy tvořila součást JZD Haná. Po sloučení bylo v objektech dílen a garáží zřízeno středisko přidružené výroby.
V roce 1952 v souvislosti se socializací vesnice došlo v naší obci k násilnému vystěhování Antonína Vojáčka s rodinou z obce. V té tobě měli děti 8, 10, 13 a 15 let, jejich rodný dům č. 18 byl zbourán.                                   
V roce 1954 byl v obci vybudován vodovod. V dalších letech byla položena kanalizace a zřízena nová bezprašná vozovka. Koncem 50. let začala sloužit všem občanům nová samoobslužná prodejna potravin. Nový kulturní dům byl postaven v akci „Z" nákladem jeden milion ko-
run. Do užívání byl slavnostně předán roku 1964.
Kulturní dům a jeho předprostor
V budově kulturního domu byl nejprve založen žňový útulek, ale později mateřská Škola.
V 60. letech začalo budování nových bytových jednotek v „Pískách". K tomu byla vybudována nová kanalizace a komunikace nákladem 500 000 korun. K budově MNV byla postavena přístavba garáže pro požární vozidlo a spolkové místnosti v hodnotě 160 000 korun. V roce 1972 byla provedena úprava dolní části návsi. Úprava zahrnovala navážku hlíny a osetí travou spolu s vysázením okrasných keřů.
Částečný nedostatek pitné vody pro Hostišovou se řešil připojením na pramen „Studenec". Práce byly zahájeny v roce 1975 a ještě téhož roku ukončeny.
V  roce 1982 bylo vybudováno hřiště a tenisové kurty, na to navazovala výstavba koupaliště v roce 1985.

Historie obce Hostišová po roce 1989

Po sametové revoluci v roce 1989 se obec Hostišová osamostatnila a 6. 12. 1990 po volbách do obecního zastupitelstva začalo pracovat obecní zastupitelstvo a vznikla obec Hostišová jako samostatná obec a výkonným článkem se stal obecní úřad Hostišová.
V roce 1991 a 1992 bylo vybudováno ZTV (základní technické vybavení - vodovod, kanalizace, cesta) k rodinným domkům u kulturního domu v celkovém nákladu 1 100 000 korun. Z důvodu nedostatku pitné vody bylo vybudováno propojení vodojemu Lhotka - Hostišová v celkovém nákladu 1 221 579 korun. Propojení bylo provizorně napojeno na stávající vodojem. V roce 1992 byly vystavěny chodníky v centru obce a upraven vchod do kulturního domu (nová dlažba). Dále byla provedena I. etapa rekonstrukce sítě NN v celkové hodnotě 311 000 korun. V roce 1993 byly vypláceny restituční nároky rodiny Vojáčkových z Bratislavy, násilně vystěhované v roce 1952 a to v těchto Částkách:

rodinný domek                  263 277 korun
výminek                                 85 239 korun
chlévy                                     53 938 korun
ploty                                        24 120 korun
ven. úprava                            63 274 korun
trvalé porosty                        33 601 korun
kopaná studna                     28 270 korun
celkem                                551 719 korun

V témže roce byla provedena generální oprava místního rozhlasu. V roce 1994 byla provedena II. etapa rekonstrukce sítě NN v celkové hodnotě 814 000 korun. V témže roce byl vydán znak obce Hostišová. Znak tvoří: zelený štít se dvěma stříbrnými hrozny na překřížených úponcích nad zlatou osmihrotou hvězdou.
Motiv vinného hroznu z nejstaršího typáře se stal základem pro vytvoření předkládaných návrhů budoucího obecního znaku. Svou kombinací s osmihrotou hvězdou zdůrazňuje nejstarší období a vládu mocných Šternberků. Zelená barva štítu symbolizuje zemědělský charakter obce.
V roce 1994 byla vybudována prodejna smíšeného zboží a obnoven výčep v prostorách kulturního domu. V kulturním domě byla provedena rekonstrukce elek-friky a vybudováno el. vytápění kulturního domu v celkové hodnotě 76 500 korun.
V lednu 1995 se přestěhoval obecní úřad do I. patra kulturního domu a knihovna naopak do bývalých prostor obecního úřadu. V roce 1996 byla provedena celková výměna okapů a nátěry oken v kulturním domě nákladem 100 000 korun.

V témže roce byla vystavena nová autobusová zastávka a provedeny zahradnické a stavební úpravy okolí autobusové točny. Výstavba čekárny a stavební úpravy byly provedeny v nákladu 334 000 korun a zahradnické úpravy v nákladu 55 000 korun.
V  roce  1996 proběhla výstavba  nového vodojemu v celkovém  nákladu 2 825 000 korun. Výstavbou vodojemu tak bylo konečně vyřešeno zásobování obce Hostišová pitnou vodou a vyřešen nedostatek pitné vody obzvláště v letních měsících.
V roce 1996 byla v obci umístěna dlouho očekávaná veřejná telefonní stanice. Za významné událostí roku 1996 považujeme také schválení územního plánu
obce Hostišová a to dne 25. 6. 1996. Uzemní plán vznikal po dobu 3 let. Další významnou událostí bylo vyhodnocení místní knihovny v Hostišové mezi 4 nejlepšími knihovnami v okrese. Na tomto výsledku se podepsala především obětavá a neúnavná práce naší knihovnice paní Aleny Pakostové.
V roce 1997 byl zpracován generel plynofikace obce, zpracována projektová dokumentace čištění odpadních vod a následné revitalizace místních potoků. V témže roce oslavila obec 600 let výročí od první písemné zmínky. Při této příležitosti se uskutečnil třetí Sjezd rodáků. V květnu 1998 se začalo s restaurátorskými pracemi na kamenném kříži v nákladu 50.000 Kč. Místní komunkace Strážná byla vybudována v roce 1999 za jeden milion korun. Byla zpracována projektová dokumentace společnoho odkanalizování obcí mikroregionu Židelná. V roce 2000 byl v obci vybudován bezdrátový rozhlas v nákladu 470.000 Kč a posílen přiváděcí telefonní kabel. Období 1998 - 2002 přineslo obci nelehkou finanční situaci - potýkala se s dluhem 371.000 Kč, proto investice omezila na minimum. V roce 2001 pořídila projektovou dokumentaci na rozšíření vozovky s předchozím odkoupením rodinného domu č. p. 47. Dále obec nákladem půl milionu korun odstranila černou skládku v tzv. laguně. Rok 2002 přinesl opravu fasády kaple a odehrála se slavnost svěcení obecního znaku a praporu, jejichž pořízení stálo 63.000 Kč. V letech 2002 a 2003 proběhla rekonstrukce kulturního domu - vydláždění vstupu a schodiště a zbudování skladu pro obchod, náklady 280.000 Kč. Následovala rekonstrukce sportovního areálu za 115.000 Kč. Úprav se dočkala i hasičská zbrojnice s knihovnou na přelomu roku 2003 a 2004, kdy byla položena nová podlaha, obnovena elektroinstalace a omítky, zrekonstruováno WC. Od konce roku 2004 nabízí knihovna veřejně přístupný internet. Významnou investici představovala rekonstrukce místní komunikace ve středu obce v květnu a červnu 2004. Zahrnovala rozšíření silnice "u Nedbálkového", vybudování nových chodníků a opěrné zdi, položení nového povrchu před odmy č. p. 3 a 4 a zbudování parkoviště. Akce stála přes dva miliony korun. V roce 2005 se dočkal kulturní dům dalšího zásahu - rekonstrukce sociálního zařízení s vybudováním toalety pro invalidy a úklidové místnosti. V témže roce zastupitelstvo obce schválilo změnu č. 1 územního plánu. V roce 2006 se pracovalo na územních rozhdonutích základní technické vybavenosti a inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domů v lokalitách Skopalíkovo pole a Strážná. U příležitosti 70. výročí založení SDH Hostišová obec zakoupila nový hasičský prapor v ceně 45.000 Kč. Rok 2007 se stal významným především díky čtvrtému Sjezdu rodáků, který se konal 1. a 2. září. Dále se zbudoval nástřešek u vstupu do obchodu, zrekonstruovala se komunikace na Pískách, proběhla oprava společenské místnosti na KD a zakoupilo se hasičské auto Avia.

Vývoj obecního úřadu Hostišová 1980 - 1997

Činnost místního národního výboru v Hostišové byla skončena k 1. 1. 1980, kdy došlo ke sloučení obcí Hostišová, Machová, Mysločovice a Sazovice pod společný MNV Mysločovice. Tato situace trvala až do roku 1990, kdy se obec v obecním referendu rozhodla pro osamostatnění, 6. 12. 1990 proběhly volby do obecního zastupitelstva a bylo zvoleno 9 členné zastupitelstvo: starostka - Marta Koppová, zástupce starostky - Josef Jugievicz, členové - Drahomíra Seidlová, Marie Vojáčková, Zdeněk Zapletal, Lubomír Karlík, Jaroslav Vavruša, Oldřich Vojáček a Josef Mikoška.
Obecní zastupitelstvo bylo svoláváno starostkou obce dle potřeby, přibližně 1x za měsíc. Při obecním úřadu Hostišová pracovala ve volebním období 1990 - 1994 stavební komise, finanční a kontrolní komise a přestupková komise.
Stavební komise: předseda - Pavel Beňačka, členové - Zdeněk Zapletal, Lubomír Karlík, Josef Jugievicz, Antonín Zapletal a Jiří Zámorský ml.. Stavební komise má na starosti povolování drobných staveb, tj. staveb do 16 m2, navrhuje obecnímu zastupitelstvu přidělování stavebních míst a řeší veškeré stavební problémy obce. V roce 1991 členové komise upravili velmi pěkně okolí kulturního domu a vybudovali přístupový chodník a vchod ke kulturnímu domu.
Finanční a kontrolní komise: předseda - Božena Vyoralová, členové - Dagmar Karlíková, Alois Kutra, Marie Vojáčkova a Marta Koppová. činnost komise je zaměřena:
1.  Na hospodaření s rozpočtem a to ve všech etapách rozpočtového procesu, tj.

• v etapě návrhu rozpočtu na příští rok
• v etapě hospodaření podle rozpočtu

Navrhuje změny schváleného rozpočtu, vyjadřuje se k úlevám na daních a poplatcích, navrhuje způsob přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, vyjadřuje se ke zprávě z tohoto auditu, vyjadřuje se k úvěrům a půjčkám,
2.  Hodnotí způsob využívání věcí v majetku obce, navrhuje prodej nebo pronájem tohoto majetku, navrhuje účast obce na kapitálu jiných subjektů.
3. V oblasti sociální rozhoduje v oblasti sociální péče zabezpečované obcí, tj.

• rozhoduje o přidělování soc. dávek starým a těžce postiženým občanům
• rozhoduje o dárcích pro jubilanty
• rozhoduje o dalších soc. příspěvcích z rozpočtu obce, např. příspěvku na MŠ.

Přestupková komise: předseda - JUDr. Helena Grulichová, členové - Drahomíra Seidlová, Zdeněk Zapletal, Marta Koppová. Přestupková komise řeší přestupky občanů na všech úsecích.
Občanské záležitosti jako jubilea, různá životní výročí má na starosti Marie Vojáčková.

Druhé volby do Obecního zastupitelstva proběhly dne 18.11 . a 19. 11. 1994. Bylo zvoleno 7-členné zastupitelstvo:
starostka - Marta Koppová, zástupce starostky Pavel Beňačka, členové - Alois Kutra, Zdeněk Zapletal, Petr Zapletal, Dagmar Karlíková a Marie Vojáčková.
Změnili se i členové komisí.
Stavební komise: předseda - Alois Kutra, členové - Zdeněk Zapletal, Pavel Beňačka, Petr Zapletal a Antonín Zapletal.
Finanční a kontrolní komise: předseda - Božena Vyoralová, členové - Drahomíra Seidlová, Marie Vojáčková, Dagmar Karlíková a Marta Koppová.
Přestupková komise: předseda - JUDr. Helena Grulichová, členové - Alois Kutra, Zdeněk Zapletal, Petr Zapletal, Pavel Beňačka, Marie Vojáčková, Dagmar Karlíková a Marta Koppová.

Tabulka projednávaných přestupků      

Výsledky voleb z 12. července 2003:

• Starosta - Milan Šesták
• Místostarosta - Miroslav Hořčica
• Členové - Marta Konečná, Ing. Ivan Dort, Josef Pala, Jiří Holub, Milan Kovář
• Finanční výbor: Ing. Ivan Dort, Ing. Pavel Konečný, Alena Pakostová
• Kontrolní výbor: Jiří Holub

Výsledky voleb 2006:

• Starosta - Milan Šesták
• Místostarosta - Marta Koppová
• Členové - Vít Zapletal, Miroslav Hořčica, Rudolf Karlík, Josef Pala, Dušan Vojáček.
• Finanční výbor: Miroslav Hořčica, Ing. Pavel Konečný, Alena Pakostová
• Kontrolní výbor: Rudolf Karlík, Vít Zapletal, Ludmila Vyoralová 
• Sportovní a kulturní výbor: Dušan Vojáček, Josef Pala, Danuše Fryštacká, Zuzana Dortová, Renata Beňačková